Tajemství prvních olympijských her: Co jste nevěděli?

Zrození her v Olympii

Hluboko v historii, v krajině starověkého Řecka, se zrodil sportovní svátek, který měl navždy změnit běh dějin. Bylo to v roce 776 př. n. l., kdy se v Olympii, posvátném místě zasvěceném Diovi, králi bohů, konaly první olympijské hry. Tehdy se jednalo o skromnou událost, v níž se utkalo několik desítek atletů z různých koutů Řecka. Jedinou disciplínou byl běh na 192 metrů, zvaný stadion, a vítězem se stal jistý Koroibos z Élidy. První olympijské hry se staly symbolem míru a jednoty. Během her ustávaly veškeré války a spory, aby sportovci i diváci mohli nerušeně oslavovat radost z pohybu a soupeření.

Náboženský význam a bohové

První olympijské hry nebyly jen sportovní událostí, ale především náboženským festivalem na počest nejvyššího boha Řeků, Dia. Konaly se v Olympii, která byla považována za posvátné místo a sídlo Dia. Celé hry se nesly v duchu uctívání bohů a bohyň. Sportovci jim obětovali dary a modlitby, aby si zajistili jejich přízeň a vítězství. Vítězství v Olympii bylo vnímáno jako dar od bohů a vítězové byli oslavováni jako hrdinové. Olympijské hry tak představovaly propojení náboženství, sportu a hrdinství, které bylo pro starověké Řeky tak typické.

První zaznamenaný rok 776 př. n. l.

Rok 776 př. n. l. je pro nás, milovníky historie a sportu, klíčový. Právě tehdy se totiž odehrála událost, která se stala základem pro jednu z nejvýznamnějších tradic v dějinách lidstva – první olympijské hry. Tento rok je pro nás prvním zdokumentovaným bodem v historii her, jelikož tehdejší vítěz běhu na jeden stadion, Koroibos z Élidy, se stal prvním zaznamenaným olympijským vítězem. Ačkoliv se hry pravděpodobně konaly i předtím, rok 776 př. n. l. je považován za jejich oficiální začátek a je od něj odvozován starořecký kalendář. První olympijské hry byly mnohem skromnější než ty, které známe dnes. Neúčastnily se jich ženy a program zahrnoval pouze běh na jeden stadion, což je vzdálenost zhruba 192 metrů. Přesto i tehdy měly hry obrovský ná náboženský a kulturní význam a jejich odkaz přetrvává dodnes.

Vrátit se k počátkům, k prostotě a čistotě prvních olympijských her, to je cesta k obnově ducha sportu.

Radomír Kovář

Disciplíny prvních her

První olympijské hry, jež se konaly v roce 776 př. n. l. v Olympii, zahrnovaly pouze jednu disciplínu: běh na stadion, což byla vzdálenost odpovídající délce olympijského stadionu, tedy asi 192 metrů. Vítězem se stal Coroebus z Élidy a jeho jméno se stalo prvním zaznamenaným olympijským vítězem v historii. Postupem času se hry rozrůstaly a do programu přibývaly další disciplíny. Již na 14. olympijských hrách se běhalo na delší vzdálenost a na 18. hrách se objevil pentatlon, který zahrnoval běh, skok daleký, hod diskem, hod oštěpem a zápas. Další disciplíny, jako například závody vozatajů a pankration, se přidávaly v průběhu staletí, čímž se olympijské hry stávaly komplexnější sportovní událostí. Antické olympijské hry se staly významnou součástí řecké kultury a sloužily jako symbol míru a jednoty mezi jednotlivými městskými státy. Ačkoliv byly hry v roce 393 n. l. zrušeny římským císařem Theodosiem I., jejich odkaz žije dál a inspiroval vznik moderních olympijských her v roce 1896.

Vítězové a jejich odměny

Na rozdíl od dnešních pompézních ceremoniálů, vítězové prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. neobdrželi zlaté, stříbrné ani bronzové medaile. Jedinou odměnou pro vítěze byl olivový věnec, zvaný „kotinos“, spletený z divoké olivy rostoucí v posvátném háji Altis v Olympii. Tento věnec, symbol nejvyššího ocenění, představoval pro starověké Řeky mnohem více než jen materiální hodnotu. Představoval slávu, čest a přízeň bohů. Vítěz se stával národním hrdinou, jeho jméno se zapisovalo do dějin a často mu byly prokazovány pocty vyhrazené bohům. Některé městské státy dokonce šly tak daleko, že vítězům odpouštěly daně nebo jim udělovaly doživotní rentu. Ačkoliv se může zdát dnešnímu pojetí sportovních odměn tato odměna skromná, pro starověké Řeky představovala vrchol slávy a uznání.

Vlastnost	První Olympijské Hry	Moderní Olympijské Hry
Rok konání	776 př. n. l.	1896 n. l.
Místo konání	Olympia, Řecko	Athény, Řecko
Počet sportů	1 (běh)	9 (včetně atletiky, cyklistiky, plavání)
Účast žen	Zakázaná	Povolená (od roku 1900)

Význam her pro starověké Řecko

Hry měly pro starověké Řecko nesmírný význam, a to nejen z hlediska sportovního, ale i společenského a náboženského. První olympijské hry se konaly v roce 776 př. n. l. v Olympii a staly se symbolem jednoty a míru pro všechny Řeky. Během her ustávaly veškeré války a spory a lidé z celého Řecka se sjížděli, aby oslavovali bohy a soupeřili v různých disciplínách. Olympijské hry byly zasvěceny Diovi, vládci bohů, a vítězství v hrách bylo považováno za nejvyšší poctu a projev boží přízně. Sportovní klání tak získávala hluboký náboženský rozměr. Hry také stimulovaly rozvoj umění, literatury a filozofie. Vítězové byli opěvováni básníky, sochaři zvěčňovali jejich krásu a sílu a filozofové debatovali o významu sportu a jeho vlivu na lidského ducha. První olympijské hry tak položily základy pro tradici, která přetrvala staletí a dodnes inspiruje miliony lidí po celém světě.

Zánik a obnovení her v moderní době

Po staletí zapomnění se antické olympijské hry staly pouhou vzpomínkou, legendou opředenou mýty a nejasnostmi. Jejich odkaz však nikdy zcela nevymizel. Renesanční zájem o antickou kulturu a filozofii probudil i touhu po obnově olympijského ideálu. První vlaštovky představovaly různé sportovní slavnosti inspirované antickými vzory, které se konaly v 16. a 17. století v Itálii, Francii a Anglii. Teprve 19. století však přineslo zásadní zlom. Rostoucí nacionalismus a potřeba mezinárodní spolupráce vytvořily příznivé podmínky pro myšlenku oživení olympijských her v moderní podobě. Za otce moderních olympijských her je považován francouzský baron Pierre de Coubertin, který se inspiroval myšlenkami antického Řecka a zároveň si uvědomoval důležitost sportu pro rozvoj člověka a společnosti. Coubertin snil o hrách, které by spojovaly národy a podporovaly mír a přátelství. Jeho úsilí vyvrcholilo v roce 1894 založením Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a o dva roky později uspořádáním prvních novodobých olympijských her v Aténách. Tyto hry se staly symbolem kontinuity s antickou tradicí a zároveň začátkem nové kapitoly v dějinách sportu. Ačkoliv první hry zdaleka nedosahovaly rozsahu a popularity těch dnešních, položily pevné základy pro budoucnost olympijského hnutí.